Dobrý den,
výraz pochází z německého Hausnummer, tedy „číslo popisné“. Do češtiny se dostal přes hovorové prostředí a významově se posunul: z čísla, které je jen evidenční značkou bez vlastního obsahu, se stalo označení pro číslo uvedené jen tak pro ilustraci.
Slovník nespisovné češtiny jej vede jako výraz obecné češtiny, v odborných textech se mu doporučujeme vyhnout.
23. 2. 2026 · Národní knihovna ČR · Jazyk, lingvistika a literatura
Dobrý den,
slovo dispečink (dispečer) bylo do českého jazyka převzato z angličtiny. Jako takové se občas vyskytlo i ve starších textech, jež byly do češtiny přejímány z angličtiny. K všeobecnějšímu rozšíření ovšem pravděpodobně došlo po roce 1924, kdy proběhla reorganizace československých drah. V rámci ní bylo na trase Praha – Kolín zavedeno tzv. „dispatchingové řízení – dispatching systém“.
Do českých slovníků se toto slovo dostalo v následujících letech. Slovník spisovného jazyka českého uvádí význam „ústřední řídící a kontrolní pracoviště“, tedy přesně v tom smyslu, v jakém se používá dodnes.
11. 2. 2026 · Moravská zemská knihovna v Brně · Jazyk, lingvistika a literatura
Dobrý den,
rozdíl existuje, ale je spíš funkční než formální. Klasická literární teorie vymezuje pohádku jako útvar s ustálenou strukturou (Propp popsal 31 funkcí postav), anonymním původem a samozřejmou přítomností zázračna, které se nijak nevysvětluje.
Fantasy je naproti tomu autorský žánr 20. století. Zázračno v něm bývá systematické — má vnitřní pravidla, která text buduje a dodržuje. Todorov k tomu dodává, že zatímco pohádka čtenáře k váhání nevybízí, fantastická literatura stojí právě na nejistotě, zda je jev nadpřirozený, nebo ne.
Praktické kritérium tedy zní: ptá se text po pravidlech svého kouzelného světa? Pokud ano, jde spíš o fantasy.
22. 1. 2026 · Vědecká knihovna v Olomouci · Jazyk, lingvistika a literatura
Dobrý den,
zjednodušeně: mýtus vypráví o vzniku světa a jeho řádu, jeho postavami jsou bohové a děj stojí mimo historický čas. Legenda se váže ke konkrétní osobě, obvykle světci, a odehrává se v čase, který posluchač vnímá jako historický. Pověst je místně ukotvená — vysvětluje, proč se skála jmenuje tak a ne jinak.
Pro výuku se osvědčuje trojice otázek: Kdy se to stalo? Komu se to stalo? A kde?
19. 1. 2026 · Moravská zemská knihovna v Brně · Jazyk, lingvistika a literatura
Dobrý den,
nebyli. Za nejstarší evropskou sbírku pohádkových vyprávění se považuje Pentameron Giambattisty Basileho, vydaný v Neapoli v letech 1634–1636. Ještě dříve vznikaly obdobné sbírky v arabském a indickém prostředí.
Grimmové jsou ovšem přelomoví metodicky — jako první k pohádkám přistoupili jako k materiálu hodnému vědeckého zápisu, ne k látce, kterou autor volně přetváří.
14. 1. 2026 · Moravská zemská knihovna v Brně · Jazyk, lingvistika a literatura
Dobrý den,
srovnání s Tolkienem je vždy ošidné — jeho rozsah budování světa je výjimečný i v mezinárodním kontextu. Z české produkce se konceptem uceleného světa nejvíc blíží tvorba Miroslava Žambocha, Vladimíra Šlechty nebo Leonarda Medka.
Za zmínku stojí i starší tradice: Josef Nesvadba nebo Jan Weiss pracovali s fantastikou způsobem, který má k žánrovému světotvorbě blízko, byť z jiné strany.
